PCA terapie

PCA (The Person-centred approach) přístup se řadí do proudu humanistické psychoterapie. Autorem je  Carl R. Rogers, který publikoval svou teorii psychoterapie, osobnosti a interpersonálních vztahů v roce 1959. Rogers začal používat termínu „klient“ namísto tradičního pojmu „pacient“ a svou metodu přejmenoval na „na klienta orientovaný“ přístup.
Výchozí myšlenkou rogersovské vývojové psychologie je předpoklad, že člověku je vrozená tzv. aktualizační tendence, tedy tendence k neustálému rozvoji pozitivním směrem. Rogers věřil v jedince samotného, měl pozitivní pohled na člověka, čímž se výrazně odlišoval od ostatních psychologů. V tomto přístupu je důležitá opravdovost terapeuta, která se projevuje tím, že ve vztahu ke klientovi je terapeut sám sebou. Není tedy “expertem”, který rozhoduje o obsahu terapie, ale ten naopak určuje sám klient.

Je to klient, kdo ví, co ho bolí, kterým směrem je třeba jít, které problémy jsou klíčové, které zážitky jsou hluboce ukryté. (C. R. Rogers, On Becoming a Person, 1961)
 

Fotogalerie